Inu ano a věřte nebo ne, že i tohle jsem už za ta léta zažila. Přišel nám starší pán po Vánocích a že mu nejde počítač, který koupil pro svého vnuka. Byl z toho dost nešťastný, že se vnuk těšil na hraní a nic. Závada byla objevena do šesti sekund po zapnutí stroje. “Nemáte tam operační systém, pane. Koupil jste ho bez něj“. Pán pak statečně tvrdil, že na operaci byl a málem ukázal jizvu. Jen těžko se cokoli vysvětluje člověku, který si o počítači myslí, že je to něco jako rádio nebo televize. Jenže, co s dědou? Tím se dostáváme k operačním systémům. Nyní vévodí světu Windows ve verzi jedenáct.
Před časem to byly Windows XP, asi to nejlepší, co z Redmontu vylezlo, na rozdíl od nepovedený Vist. Jenže to by pán nepochopil. Takže jsem tam pánovu nainstalovala jedenáctky a on kráčel domů. Kdyby přišel někdo jiný a řekl, že to chce víceméně na kancelářskou činnost, rozhodně bych mu necpala předražené Windowsy. Nabídla bych mu Linux, a to mnohem levněji, nebo doporučila nějaké distro docela zadarmo. A jaké? To je podle toho, zda už zákazník má zkušenosti s OS Windows a nechce se mu zvykat na spoustu novinek, nebo zda bude stroj používat poprvé.
V tomto případě je jedno, který Linux si nainstaluje, protože nebude mít žádné nároky a žádné zvyky. Ale ten, kdo už je má, tak by měl jednoznačně vyzkoušet Mint, který je nyní v nové verzi a to tuším 22. Tento OS se totiž hodně blíží Widlím a je vlastně skoro stejný. Nejsou tu nějaké markantní rozdíly, co se obsluhy týče. Mimo instalace, která v Linuxech probíhá podstatě jinak se toho vlastně moc neliší. A navíc si skoro všechno lze přizpůsobit k obrazu svému. Systém je svižný i na pomalejších strojích a neklade nějaké větší požadavky, než bývá zvykem. Jako vždy, vyzkoušet se může přímo z nosiče, aniž se někam něco instaluje. Jen to nebude nic ukládat, to až po instalaci.